Nové vydání učebnice

Dovolte mi představit vám učebnici Základy infekčního lékařství, která vás bude provázet třítýdenním blokem předmětu Infekční lékařství a z níž se budete připravovat ke zkoušce. Pokud se rozhodnete přečíst tuto recenzi, mohla by vám posloužit pro orientaci v knize a poskytnout návod k jejímu použití.

Téměř 70 kapitol lze rozdělit do tří částí. První z nich seznamuje s obecnými zákonitostmi infekcí (resp. infekčního procesu), jejich diagnostikou, profylaktickými opatřeními, ale zejména léčbou – všeobecnými opatřeními a zejména antibiotiky (nebo obecněji antiinfektivy). Studium antibiotik je důležité pro infektologii, bude se vám hodit pro zkoušku z farmakologie, pro řadu klinických disciplín, ale znalost antibiotik je nezbytná pro lékaře většiny klinických oborů. Antibiotika jsou skupinou léků hojně preskribovaných napříč lékařskými obory. Poměrně stagnující vývoj antibiotik je i zárukou, že nabyté znalosti nemusíte kompletně přehodnotit po pěti nebo deseti letech (s čímž musíte počítat u mnoha jiných skupin léků). Je rovněž nutné si uvědomit výjimečné postavení antibiotik mezi ostatními léky: jejich předepisováním sice léčíme pacienta, možná jej zachraňujeme, ale současně ovlivňujeme mikroby v celé populaci. Svým momentálním jednáním rozhodujeme o budoucím účinku antibiotik a naopak (svým neuváženým postupem) zhoršujeme prognózu budoucích nemocných. Očkování je předmětem zájmu i jiných oborů, ale v učebnici je mu logicky věnována patřičná pozornost, bohužel přehledné tabulky stárnou okamžikem vytištění.

Na repetitorium mikrobů v učebnici není prostor a ve výuce čas, spoléháme se na vědomosti nedávno nabyté při studiu mikrobiologie.

Druhá – hlavní – část učebnice systematicky popisuje jednotlivé infekční choroby podle orgánových systémů. Pro připravenost na stáže můžete postupovat podle pořadí kapitol v učebnici, pro připravenost k seminářům přiberte kapitolu mimo pořadí. Problémem mohou být multisystémové infekce, které se objevují ve výkladu vícekrát. Určitá dávka syntézy se po zkoušce z mikrobiologie u studentů 4. ročníku předpokládá. Struktura kapitol je stejná: po všeobecném, nezávazném a spíše motivačním úvodu následuje definice a rozdělení, poznámky k etiologii a patogenezi, popř. patologické fyziologii celého okruhu nemocí. Samostatně je vyzdvižen dopad dané skupiny infekcí na organismus – tedy komplikace a následky. Pak jsou popsány jednotlivé syndromy, resp. nozologické jednotky. Pořadí popsaných jednotek respektuje anatomii (od centra k periferii, od hlavy k patě), etiologii (od obecného popisu jednotky k speciálním nozologickým jednotkám podle původce, nejprve bakteriální, pak virové, mykotické a nakonec parazitární nebo nejasné etiologie). K podrobně popsaným jednotkám jsou formou poznámky připojeny stručné popisy nemocí souvisejících buď etiologií, nebo s podobným klinickým obrazem. Po popisu jednotlivých infekčních nemocí je zařazen popis typických vyšetření a diagnostický postup. U mnoha témat je doplněna obecná charakteristika léčby popř. poznámky k profylaxi a prevenci.

Závěrem je popsána současná praxe v organizaci péče o nemocné z daného okruhu infekcí.

Třetí část knihy zahrnuje popis infekcí u vybraných skupin nemocných.

Struktura textu je otevřená, pevně hierarchická a pro každý oddíl totožná. Graficky odlišené boxy poskytují zhuštěnou informaci o nemocech, resp. skupinách léků, jsou základem pro zapamatování zásadních informací, ale ostatní text slouží jako tmel mezi předkládanými fakty a spojuje je do logických souvislostí. Nové vydání dovolilo odstranit některé drobné věcné a technické nedostatky, zrevidovat obrazový materiál a uskutečnit změny v kapitolách, kde si nové objevy, vývoj poznání a pokroky v diagnostice a léčbě vyžádaly úpravy. Zamýšlené shrnutí a cvičební otázky na konci kapitol zůstaly nenaplněnou představou, protože by dále navýšily rozsah, který je už nyní hraniční pro pohodlné přečtení před zkouškou. Tabulky jsou nedílnou součástí výkladu. Vhodným doplňkem, i když jen v učebnicové kvalitě, jsou obrázky, které samy vydají na 30 stránek. K didaktické výbavě chybí vysvětlující vývojové diagramy a grafy dynamiky sérologických markerů. Ty si musí student doplnit z jiných pramenů a konfrontovat s (doufám srozumitelným) slovním popisem. Teplotní křivky se dají nalézt v učebnicích interní propedeutiky.

Na některých místech učebnice obsahuje látku, jejíž znalost sice není po studentech bezprostředně požadovaná, ale dokresluje představu o dané problematice a nastiňuje požadavky na budoucí práci lékaře.